Casino Go Tournament, Bratislava

Zleva Pal Balogh, Catalin Taranu a Cristian Pop

Na letošní „15. majstrovstvá Bratislavy“ se sjela velice slušná konkurence rekordních 116 hráčů, mezi nimi tři 7d (na amatérských turnajích je takto veden i Catalin Taranu) a sedm 6d. Důvodem byly velice slušné ceny, zařazení turnaje do European Cupu a především to, že v průběhu týdne se zde konalo ME týmů, kde se naše výprava umístila na výborném druhém místě.

Turnaj se tradičně konal v krásném prostředí kasina a byl zpestřen rovněž tradičním rautem a možností zúčastnit se hraní rulety s volným žetonem v hodnotě 100 SK. Organizace byla až na všude, snad kromě Německa, běžné zpoždění velice profesionální, k čemuž přispěl i náš mezinárodní rozhodčí Aleš Cieplý.

Největší hvězdou turnaje se stal stále sílící Pal Balogh z Maďarska, který se umístil před všemi sedmými dany na prvním místě. S favorizovaným Cho Seok-Binem si poradil v partii, kterou odehráli za dvacet minut a Catalina pak porazil po jeho hrubé chybě, což však nikterak nesnižuje jeho výkon. Jeho vítězné tažení tak dokázal přerušit pouze Cristian Pop. Sedmí dani se pak seřadili za ním v tomto pořadí: 2. místo Catalin Taranu, 3. místo Cristian Pop a 4. místo Cho Seok-Bin. Zvláště pro posledního jmenovaného to musela být hořká pilulka. Na bramborové medaile není zrovna zvyklý. Dokonce i Radek a Koules s ním měli velice nadějnou pozici, kterou však nedokázali udržet.

Tito dva naši borci se stali mezi silnými hráči doslova kuriozitou. Tři měsíce se totiž neobjevili na turnaji, když pomáhali česat jablka v Anglii. Jeden nejmenovaný hráč z karlovarského go klubu, původem ze Zlína, pak mezi ostatními přednesl svou hypotézu, že tito dva tyto tři měsíce trénovali go dvanáct hodin denně a sedm dní v týdnu. Zvláště na Radkovy partie se pak neustále všichni chodili dívat, aby zjistili, jak moc zesílil. A nezklamal. V silné konkurenci se umístil na skvělém pátém místě, když porazil tři šesté dany a prohrál jen se sedmičkami. Také Koules měl velice úspěšný turnaj, když měl tři body po třech kolech a pak předvedl velice solidní výkon s mnohem silnějšími hráči (mimochodem se zmínil, že i z něj měli tito silní hráči větší respekt, než dosud), avšak zaskórovat nedokázal. To jej nakonec stálo cenu pro nejlepšího 4d, protože se před něj dostal Vítek, který měl sice body pouze dva, ale od začátku byl v horní macmahonové skupině. Ten si tak spravil chuť po minulém roce, kdy se mu stala stejná věc, když on měl tři body, ale cenu bral dvoubodový Půlčík. Každopádně tento systém je poněkud nešťastný. Víceméně jsme se shodli, že čtvrtí dani hrající v top skupině by neměli o tuto cenu soutěžit.

Pochválit musíme rovněž dvě lepé české děvy, které jako jediné na celém turnaji dokázaly získat pět bodů z pěti možných. Byly to Věrka Zmeková z Brna, která si tak sama dala pěkný dárek k narozeninám, a Jana Lukavská z Prahy. Úspěchem byly i čtyři body Bronislava Snídala z Ostravy a Mikuláše Kocmana (snad z Blanska).

Tento turnaj všem velice vřele doporučuji. Ti co tak neučinili letos, příští rok neváhejte a přijeďte do Blavy také. Uvidíte, že to skutečně stojí za to.

Závěrem se ještě musím zmínit, že jsme si velice oddechli, když jsme po návratu domů zjistili, že válečný konflikt mezi Slovenskem a Českem existoval pouze v naší fantazii. Indicie však byly silné. Když jsme v pátek opouštěli vlast, směrem ke státním hranicím chvatně směřovala slovenská parlamentní delegace. To se nám začalo spojovat s tím, když jsme při vjezdu do Bratislavy viděli, jak se k týmž hranicím na kamionech přesouvají tanky armády SR. Při návratu jsme pak na obloze viděli velice mnoho bílých čar, ubíhajících ku Praze. V tu chvíli jsme si pomysleli jediné: „Slovenské stíhačky!“. Naštěstí vše dobře dopadlo, a tak se z pohostinnosti našich slovenských bratří budeme moci těšit i příští rok.

Napsal: Jakub Mírka