Krnovský zámecký turnaj (10.-12. 11. 2006)
Minulý týden jsem se zúčastnil Domaconu, akce pořádané Kájou Dachem, kde mi jeden v goistických kruzích neznámý plzeňský hráč Tomáš Kunc, který hraje pouze v čajovně, řekl, že se seznámil s krnovským goistou Alešem Vránou, který prý pořádá příští (tedy tento) víkend na krnovském zámku zajímavý turnaj, nebo spíše jakési přátelské setkání goistů. Ve chvilkovém nadšení jsem přislíbil, že se určitě zúčastním a pro akci posléze získal i Radka.
Během týdne jsme však zjistili, že dostat se do Krnova není zrovna jednoduché, a tak jsme se rozhodli, že se turnaje bohužel nezúčastníme. Když se ale v pátek Aleš Vrána ozval, že nám zajistil odvoz, rozjeli jsme bleskovou akci. Zavolal jsem Radkovi a Tomášovi, který chtěl jet původně vlakem, a uvolnil se na odpoledne z práce. Ve dvě hodiny nás v Plzni nabral Martin Meduna, který jel z Mariánských Lázní, a vyrazili jsme „vstříc novým zážitkům“. Do Krnova jsme dorazili asi v šest a očekávali věcí příštích. V osm hodin vypukla v nádherném Jindřichově sále krnovského zámku hostina, na které byla podávána dobová jídla. Některá z nich chutnala opravdu zvláštně, ale každý si nakonec našel něco podle své chuti. Večer nám rovněž zpříjemňovala skupina místních nadšenců do historické hudby, kteří nám hráli k tanci i poslechu. Jedním z jejích členů byl i Aleš alias Alí (mezi přáteli mu nikdo jinak neřekne). Jelikož z alkoholických nápojů bylo podáváno pouze víno ve velkých cínových číších, náš stav nás donutil odebrat se ke spánku ihned po půlnoci. Cesta na blízkou faru byla docela veselá.
Po vydatné snídani se konečně mohl rozjet turnaj. Účast byla docela slušná a dorazili dokonce i hráči z Polska a Slovenska. Hrálo se handicapovým systémem ve dvou skupinách. První skupině dominoval Ondřej Dlouhý z Nymburka, který zvítězil v prvních čtyřech kolech a až v tom posledním si na něj vyšlápl Wojciech Surma, který se po úvodní prohře propracoval až na výborné druhé místo. Třetí nakonec skončil Ladislav Klačanský z Banské Bystrice. Smolařem turnaje byl Evžen Albert, který prohrál čtyři partie na čas, přičemž měl alespoň dvě jasně vyhrané. Nejzajímavější partií v této skupině pak byla bezkonkurenčně ta má s Radkem. Začali jsme pěkně zostra a díky výhodě tří handicapů jsem si dlouho nemohl stěžovat. S každou další Radkovou mrtvou skupinou se rozdíl handicapů zvyšoval. Mně chcípla jen jedna a to až v samém závěru. Bohužel tím ožily hned tři Radkovy mrtvoly, a tak mi zbyly jen oči pro pláč.
V druhé skupině se stal suverénem sám pořadatel a tahoun krnovského klubu go Aleš Vrána. Již při přátelském hraní v pátek večer jsme si povšimli, že rozhodně nemá výkonnost 20. kyu, a tak jsme mu doporučili, aby si nasadil 15. Jak se ukázalo, i to bylo málo. Všechny partie vyhrál vcelku s přehledem. Druhý skončil náš řidič Martin Meduna z Mariánských Lázní, což je jeden z nejveselejších lidí, které znám. Ani ten rozhodně nemá sílu pouhého 20. kyu. Na třetím místě se pak umístil Tomáš Kunc, a tak z osazenstva našeho auta jsme vyšli naprázdno jen my s Radkem. V této skupině byla nejzajímavější partie v posledním kole mezi manželi Šimákovými z Opavy, kdy Karel Lídě během partie nepokrytě opravoval tahy a vysvětloval jí, kam by měla hrát. Jako učitel z povolání to zvládal nadmíru dobře. Lída jej pak za to po jeho vzdání odměnila dlouhýýým polibkem. Sluníčkem této skupiny a vůbec celého turnaje pak byla malá Kristýnka Vránová, se kterou jsem měl tu čest zahrát si po nedělním obědě v blízké pivnici.
Velice příjemným zpestřením pak byla večerní prohlídka zámku, kterou náš průvodce prokládal mnohými, často peprnými, příhodami z historie zámku. Pak už na nás čekal společenský večer s opékáním selátka. Byl neméně vydařený než hostina předešlého večera.
Druhý den jsme posnídali, poděkovali za úžasnou akci a vyrazili k domovům. Jelikož se akce nad míru vydařila, rozhodl se Alí, že příští rok by ji rád zopakoval ještě s hojnějším počtem účastníků. Proto vám radím, neváhejte a přijeďte také!
Napsal: Jakub Mírka
Komentář(e): 23