Reportáž z mistrovství ČR 2006
Dobrá zpráva! Váš zamilovaný reportér byl na středeční redakční radě vzat na milost a jeho kázeňský přestupek byl potrestán pouze investigativním úkolem a dobrovolným pokáním. A díky tomu můžete číst právě tuto repotáž.
Původně jsme chtěli o dění na MR psát průběžně (a považte, že perem samotného šéfredaktora). Bohužel nastaly nepředpokládané problémy s internetem, a tak se nám plán brzy zhroutil. Vzhledem k tomu, že jste byli informováni z jiných zdrojů a máte zřejmě velice slušnou představu o tom, jak mistrovství probíhalo, nebude tato reportáž chronologickým popisem událostí, ale spíše souborem postřehů týkajících se MR.
První, o čem je třeba se zmínit, je samotná organizace MR. Nejlépe bude začít těmi tolik diskutovanými problémy. Ještě než se začalo, rozpoutala se velká aféra ohledně startu Jana Hory. Zde vidím první obrovskou chybu organizátorů. Snažili se, jak předem avizovali, o zavedení jiného typu pořádání MR. Chtěli, aby měla organizace MR profesionálnější ráz, a proto vytvořili vizuálně pěknou barevnou tabulku a určili přesná data, dokdy se má ten který úkon učinit. Kdyby se vše dělalo jako na minulých mistrovstvích, tedy že se žádné pevné termíny nestanovovaly a jednotliví účastníci se prostě obvolali, tak by k ohnivým diskusím, jichž jsme byli svědky, vůbec nemuselo dojít. Je to typický příklad toho, jak dobrý záměr někdy může vést ke špatným výsledkům. Jinak o tom, že Hezi na MR patří více než nějaký kyu hráč snad není pochyb. Jen by bylo lepší, kdyby si to příště včas uvědomil i on sám. Mnohému by to napomohlo. Já ale chci věřit, že mu tato situace byla poučením.
Dalším problémem bylo poměrně vysoké startovné a ubytování. Někteří hráči uvádějí, že právě toto je hlavní důvod, proč nepřijeli. Docela chápu, že se to někomu mohlo zdát moc. Sice já osobně jsem ty peníze rád dal, neboť MR je pro mě natolik prestižní akce, než abych se jej vzdal kvůli tisícovce, ovšem pamatuji si velice dobře časy, kdy jsem byl ještě student, a tak vím, že v určité situaci to může být pro člověka zatraceně moc peněz. MR by mělo být pro lidi, kteří si jej vybojují a ne mohou zaplatit. O tom, jestli někomu byly nebo nebyly nabídnuty slevy nemohu psát, neboť to nevím.
O vedlejším turnaji se toho už namluvilo hodně a už se tím nechci zabývat. V tom případě největším problémem, alespoň z mého hlediska , bylo, že nefungoval internet, a tak nemohly být živě přenášeny všechny partie, jak bylo plánováno. Nejhorší na tom bylo, že to tak zůstalo až do konce mistrovství. Průšvih je to především z toho důvodu, že fanoušci už na to byli natěšení a najednou nic. To zazlívám pořadatelům nejvíce. Na druhou stranu si uvědomme, že to byla akce samotných organizátorů a nikdy dříve se nic takového nedělalo. Alespoň máme kompletní sbírku sgf partií, která se dá stáhnout. Bylo by dobré, kdyby se on-line přenos alespoň jedné partie z každého kola MR stal samozřejmostí.
Na druhou stranu se toto MR konalo v dosud zaručeně nejlepším prostředí pro samotnou hru. Hrálo se v salonku hotelu Gejzír a byl zde zachováván naprostý klid potřebný k soustředění. Chvílemi bylo úplně cítit, jak je místnost nabita koncentrací. U každého stolku seděl jeden zapisovač, který měl partii rovnou přenášet na KGS (třikrát škoda, že z toho nakonec sešlo), aby hráči nebyli obtěžováni tím, že by si partie museli zapisovat sami. Výhodou bylo, že zapisovači byli nabráni vesměs z řad mladých nadějných hráčů, a tak se i něco mohli přiučit. Rovněž diváci byli disciplinovaní a nevyrušovali hráče. Každý měl podmínky pro to, aby podal nejlepší možný výkon. Bylo též zaručeno občerstvení zdarma a dotované stravování v hotelu. Rovněž nás organizátoři rozváželi auty zdarma po Varech, což také myslím není v rámci nějakého běžného standardu MR. Z tohoto hlediska se Varům jejich záměr pořádat mistrovství v jiném stylu podařil výtečně. Když to člověk viděl, řekl si, že takhle nějak by to mělo samozřejmě vypadat vždy. Zatímco venku zuřila internetová válka, jak jsem se dověděl od jiných hráčů, kteří to sledovali, tak uvnitř hotelu byla oáza klidu. Především ze začátku se sice o vzniklých sporech hovořilo i mezi účastníky, ale nakonec jsme se raději bavili hraním go. A tak to má být! Bohužel je vidět, že vášně rozjitřené volbami do výboru ještě neutichly. Pořadatelé si měli dát zatracený pozor, aby se vyvarovali chyb, když dobře vědí, že na ně spousta lidí čeká. Bohužel se toho bezezbytku nevystříhali. I přesto bych jim já osobně chtěl za jejich práci velmi poděkovat.
Podíváme-li se na samotný turnaj, je zajímavým faktem, že se účastníci umístili přesně podle svého pořadí v ratingu. Tedy s výjimkou Jana Písaříka, který podal výborný výkon a přeskočil dva hráče. Dokonce i v jednotlivých partiích vždy (až na tři Písovy výhry a to, že první tři se porazili navzájem) zvítězil ratingově silnější hráč. Dalo by se říci, že se jednalo o nejfádnější MR. Ale není tomu tak, protože se strhlo mnoho těžkých bitev a rozhodně se nedá říci, že by slabší hráči něco těm silnějším odevzdali zadarmo. Rovněž o titulu se rozhodovalo až do poslední chvíle (díky zajímavému losu vlastně až do poslední partie). I přesto, že došlo k minimu překvapení, bylo toto MR jedno z nejdramatičtějších (tedy především z hlediska boje o první příčky – ne jako dříve, kdy se většinou pouze čekalo, jak dopadne vzájemná partie Nechanický – Daněk).
Z internetových diskusí je jasné, že se jedná o jedno z nejdiskutovanějších MR. Někomu snad může dokonce přijít, že to tam muselo být strašné, naprosto nepřipravené a kdovíco ještě. Možná byste i čekali, že jsme se tam snad také hádali, ale nic takového. Ve Varech bylo prostě fajn!
Celá redakce gratuluje Ondrovi k titulu, Radkovi a Hezimu, že ho pěkně proháněli, a všem ostatním k tomu, že si s chutí zahráli.
Napsal: Jakub Mírka
Komentář(e): 25