MR párů

Tento rok se MR párů konalo v nedávno nově otevřeném wej-či salónku Miloše Podpěry. A můžeme směle říci, že pro takovýto turnaj komorního typu to bylo naprosto ideální prostředí. Všechny páry se do salónku pohodlně vešly, byl zde klid (pomineme-li sobotní chvilku trvající stavební úpravy u sousedů) a vůbec prostředí hrací místnosti působilo velice příjemně. K dispozici byla též kuchyňka a především prostorný kuřácký balkón s výhledem na Kulaťák.

Turnaje se nakonec zúčastnilo pouze sedm párů (oproti původně nahlášeným osmi), když odpadli Tomáš Tvaroh s Kristýnou Stodolovou. To bylo nepříjemné v tom, že jedna dvojice tak musela vždy jedno kolo pauzírovat. Po delších dohadech se rozhodlo, že první dvě kola budou soupeři na sebe nasazováni podle stejného systému jako horní macmahonová skupina při kvalifikacích MR.

V prvním kole zvítězili všichni favorité, i když v některých partiích měli opravdu namále, především pak v partii Hricová – Šilt vs. Bártová – Hora, ve které prvně jmenovaní zvítězili o půl bodu se zbývajícím časem 3 vteřiny (hrálo se bez bjojomi). Původně to dokonce vypadalo, že o půl bodu prohráli, ale pak Jana objevila ještě jeden bod.

V druhém kole opět zvítězili favorité, i když minimálně v jedné partii měli opravdu namále. Na pair go je opravdu zajímavé, že i ratingově o dost slabší páry mohou velice potrápit, neřku-li porazit ty silnější. Myslím si, že oproti normálnímu go je ten rozdíl v síle menší. Ovšem samozřejmě také velice záleží na tom, s jakou barvou kamenů který pár hraje (mimochodem na celém turnaji se před každou partií losovala barva kamenů pomocí nigiri).

Třetí kolo přineslo důležitý souboj dvou dosud neporažených párů: Hricová – Šilt vs. Žaloudková – Dach. Tato partie byla velice dramatická až do samého konce, ve kterém už bylo jasné, že partie se v řádném hracím čase nedohraje. Nakonec čas spadl prvně jmenovaným, když druhému páru na hodinách zbývala pouhá jedna vteřina. Je to ovšem až neuvěřitelné, jak se to prohravším podařilo, protože v době, kdy už bylo jasné, že čas bude v této partii to nejdůležitější, ho měli zhruba dvojnásobně více. Jak se později ukázalo, o mistrech republiky ještě nebylo zdaleka rozhodnuto. Martina a já jsme prohráli s Jitkou a Hezim, a tak bylo na našich přemožitelích, jak se postaví výzvě, ještě pořádně zamíchat pořadím MR.

V neděli odstoupil pro nemoc partnerky pár Hanušová – Valášek, což samozřejmě bylo nepříjemné kvůli pomocným kritériím těch, kdo bojovali o titul, zároveň ale zase nikdo nemusel pauzírovat. Po krátké diskusi o možnostech humanitární pomoci hladovějící Africe se začalo hrát. Na druhé a třetí desce zvítězily silnější páry, a tak nejdůležitější souboj nastal na desce číslo jedna. Zde favoriti nedokázali udržet svou dosavadní neporazitelnost a podlehli po těsné prohře v prvním kole už neomylné dvojici Bártová – Hora. To ovšem znamenalo, že se objevili tři tříbodové páry, které se porazily dokola a zjistilo se, že pokud všichni vyhrají poslední kolo, tak budou mít stejná i všechna stanovená pomocná kritéria, což bylo nepříjemné a zřejmě by se musela hledat pomoc u STK. Když už bohužel nejsou turnajovým řádem stanovena přesná pravidla pro určování pořadí na mistrovských soutěžích (kromě MR, kde je to jasné), tak apeluji na pořadatele, aby tato kritéria ustanovovali sami, aby se předešlo komplikacím.

Rozhodnout mělo poslední kolo. V něm naštěstí pro snadné řešení výsledků turnaje nezvítězily všechny tři výše zmiňované páry, ale pouze Jitka s Hezim a Jana s Medvědem, kteří se díky vyhrané vzájemné partii (ta šťastná a těsná v prvním kole) vyšvihli na první místo. Klára se Zbyňkem byli třetí a já s Martinou čtvrtí, rovněž kvůli horším pomocným kritériím. Další dva páry měly dva body (jeden z toho za pauzír), a tak opět rozhodovala pomocná kritéria. Lépe nakonec vyzněla pro dvojici Květová – Kovařík a šesté místo tak brali Lukavská s Fraňkem. Sedmé místo zbylo na statečně bojující pár Hanušová – Valášek, kterému však nemoc znemožnila zúčastnit se nedělních bitev.

Mistrovství párů bylo velice pěkným turnajem, za nějž je třeba poděkovat našemu hostiteli Miloši Podpěrovi, mezinárodnímu rozhodčímu Radku Nechanickému a pořadateli Janu Horovi, pro kterého to i přes některé komplikace byl zajisté jeho nejlepší pořadatelský počin.

Napsal: Jakub Mírka