Poráč (27.-28. 10. 2007) – Jesenný turnaj

Když jsem si v srpnu dával do kupy svůj podzimní goový program, zdálo se mi, že je v něm něm nějak málo turnajů. Už dlouho jsem se chystal vyrazit na některý z místních slovenských turnajů a právě tenhle se mi zalíbil (a taky hodil) nejvíc). když jsem navíc zjistil, že právě od neděle Sky Europe otevírá linku Košice-Praha za cenu pěti stovek, bylo rozhodnuto.

Poráč je vesnička ve Slovenském rudohoří na okraji Slovenského ráje. Když jsem se po noci ve vlaku a půlhodinové jízdě autobusem do ní vykulil do chladného podzimního rána, čekalo mne ještě 15 minut pěšky do místa konání, rekreačního střediska v Poráčské dolině. Procházka podzimním všebarevným lesem byla příjemná, nicméně po příchodu na místo nebylo příliš patrné, že se zde něco bude konat. Teprve po půl deváté se z chatek začali trousit první hráči na snídani.

Slovenské turnaje nebývají početně příliš velké a ani tento nebyl výjimkou. Dvacetčtyři hráčů, z nichž více než polovinu tvořily košické rodinné klany Králů, Smoliariků a Králiků, tak hrálo pětikolový plný handicap švýcarským systémem. Komorní charakter turnaje podtrhovaly i hrací místnosti – hrálo se ve třech chatkách, vždy po čtyřech deskách – a symbolicky v nejvýše položené chatce byly i nejvyšší desky…
Hra s handicapy obvykle bývá krutá pro silnější hráče – vypočtený rozdíl tříd dává tvrdé podmínky. Zde byli nejsilnějšími hráči první danové Maroš Kráľ z Košic a Martin Reindl z Bratislavy a rozhodně by asi neřekli, že se jim turnaj vydařil podle jejich představ.

Tím, že se turnaj hrál v odlehlém areálu, byl dán i večerní společenský život. Jednak organizátoři uspořádali u venkovního ohniště “opekačku”, hned vedle byla fungující hospůdka, mládež řádila na basketbalovém hřišti. Celá společnost tak vlastně byla pořád pohromadě a nerozpadla se po jednotlivých partách po hospodách, jak tomu bývá u “městských” turnajů. Cestou k tomuto prostoru jsem se zastavil u jedné chatky a najednou jsem zjistil, že dopíjíme první litr vodky. Vzpomněl jsem si na Kurta Paara, který se pro značnou společenskou indispozici nezúčastnil nedělní části zdejší jarní akce a raději jsem se přemístil na bezpečnější místo k ohništi. I tak došlo později na večerní zpěvy v několika jazycích…

V neděli přes drobný kolaps výpočetního centra turnaj dospěl k úspěšnému závěru. Partie o vítěze na první desce se docela protáhla, takže turnaj byl do posledního okamžiku napínavý. Počasí se trochu vylepšilo a byl čas i na procházky po moc pěkném okolí. Prostě utěšená akce – milá společnost, dobrá organizace, příjemné bydlení a dobré stravování. Lze jen doporučit.

Že něco chybí – aha… Výsledky, že? Skoro mi po tak pohodovém víkendu připadají ne zcela podstatné…
1. Radka Hanečková, 12k, 5b., 2. Oto Smoliarik, 10k, 4b., 3. Gabriel Vinco, 16k, 4b., 4. Tomáš Kráľ, 15k, 4b, 5. Slavomír Králik, 5k, 4b. Moje maličkost skončila se třemi body na 7.-8. místě.

Miloš Podpěra