Zápisník z Go kempu ve Žluticích (14. – 19. 8.)

Český go kemp je již velmi tradiční událostí, na niž se každoročně sjíždí hráči go nejen z České republiky, ale i ze zahraničí, aby zlepšili své umění v milované deskové hře go. Posledních několik ročníků mívá soustředění i velmi silné zahraniční vyučující, letos je jím Kim Sung-Rae 8p, který také vede Korean Baduk Center v Budapešti. Bohužel ani jeho přítomnost, ani krásné prostředí městečka Žlutice nenalákalo více než 20 účastníků.

Den 0
Přijeli jsme do Žlutic spolu s hlavním organizátorem, Milošem Podpěrou, kolem půl páté, ale nejeli jsme rovnou do penzionu Pod hradbami, nýbrž na nádraží pro Zuzku Sajvaldovou, která si cestou vyvrkla kotník. Když jsme dorazili, naši reprezentanti se ještě školili, a tak jsme se zatím mohli ubytovat, porozhlédnout po okolí a předně – najíst. Místní restaurace má fantastická menu každý den! Když mistr Kim skončil s výukou české špičky, odebrali se na zahrádku restaurace, kde hráli “soutěž týmů”. Který tým prohrál, musel vypít určitou dávku alkoholu a přidat si jeden hendikep do dalšího kola. A partie byly velmi divácky zajímavé! Po slavnostním zahájení už tma venku začínala houstnout, asi stejně rychle jako se hladina alkoholu v krvi účastníků zvyšovala. A zatímco tento proces pokračoval, Miloš začínal být netrpělivý, kdy dorazí německy mluvící hosté. Večer se jich ale nedočkal, a tak odjel s nepořízenou zpět do Prahy. Za neustálého deště zábava pokračovala dlouho do noci.

Den 1.
Ranní školení oficiálně začíná v devět hodin pro všechny skupiny, ale pouze ta od prvního do šestého kyu měla učitele vzhůru. Nakonec ale ani druhý z hlavních učitelů, Jan Šimara, neodolal nátlaku na to, aby vstal, a tak všichni byli už ve čtvrt na deset u gobanu. Po lekcích následoval oběd, pro většinu ve zdejší restauraci, a odpočinek. Bohužel deštivé počasí nám neumožnilo sportovní vyžití, a proto jsme čekali na začátek odpoledního vyučování. Když skončilo, navečeřeli jsme se a mohla začít neřízená zábava. Někteří hráli go, další je sledovali a zbytek převážně surfoval po internetu. Jakmile nás go omrzelo, odebrali jsme se hrát Bang! Venku už je pomalu tma a noc bude asi velmi, velmi dlouhá…

Den 2.
Režim školení se zaběhl velice rychle, a tak v devět začaly všechny lekce, přesně jako hodinky. Po jejich skončení přetrvávalo u všech nadšení z kvalitní výuky a také krásného počasí, konečně totiž přestalo pršet a mohli jsme mezi lekcemi zajít na fotbálek. Přestože znovu poprchávalo, hráli jsme snad ještě lépe než naše národní jedenáctka. Možná to bylo i tím, že tým “starých” podpořila i zahraniční hvězda – pan Kim. Po velmi běhavém a náročném výkonu byli někteří hráči tak unavení, že se asi mohli jen sotva soustředit na odpolední výuku. K večeru Jirka Tobiáš docela neúspěšně sháněl doprovodnou skupinu pro výlet na místní zříceninu Nevděk, a tak jsme vyrazili jen ve dvou. Výlet jsme si užili, přestože z bývalého hradu se toho opravdu moc nedochovalo. Ostatní zatím hráli Bang! a go v “naší” restauraci a náramně se bavili. Nejotrlejším to vydrželo až téměř do pěti hodin (mezi nimi byl i čerstvě čtrnáctiletý Sam Havelka) ráno, ale to už jsem dávno spal.

Den 3.
Navzdory protažené noční zábavě všechny lekce začaly opět včas a nezaspal nikdo ani z řad studentů. Pan Kim se podělil se skupinou A o svůj příběh, jak se stal profesionálem až ve 34 letech, což bylo velmi kladně přijato. Samozřejmě došlo i na go samotné. Po skončení lekcí všichni vyrazili ven, protože bylo opravdu nádherné počasí. Bohužel únava nebo zdravotní potíže nám neumožnily poskládat dostatečný počet lidí na fotbal, a tak jsme v šesti vyrazili na plážový volejbal. Asi čtvrt hodinky vzdálené hřiště je velmi pěkné a dobře jsme se pobavili. Ostatní zatím odpočívali v areálu penzionu, což se projevilo i na odpolední lekci. Od celé skupiny A jsme se doslechli o neuvěřitelně čilém a aktivním Písově výkonu při simultánce, i když ho ke konci údajně docela zmáhal velký počet her. Večer to na něm však nebylo ani trochu vidět a znovu se zúčastnil hraní Bangu, pro změnu na zahrádce restaurace. Možná i v něm by mohl mít 5-dan!

Den 4.
Čtvrtek byl ráno dnem jako každý jiný na tomto kempu, avšak odpolední program se poněkud lišil. Mistr Kim totiž musel poměrně brzy odjet, a tak byl začátek výuky posunut už na 14:00, a co víc, všichni měli v plánu totéž – Kimův živý komentář k partii, kterou právě od dvou hodin hrál na internetu Písa s patnáctiletou Kimovou dcerou, která je v Koreji první profesionální dan. Písovi nakonec v prohrané partii vypršel čas, ale o jeho neúspěchu rozhodlo jen to, že nedokázal zabít soupeřčinu skupinu. Pan Kim dokonce ukázal, jak bylo možné problém s utíkající skupinou definitivně vyřešit, ale Písa na něj v partii bohužel nepřišel. Nicméně rozhodně podal velmi dobrý výkon. Po partii však byl unavený, a tak jsme bez něj nesehnali dost lidí na fotbálek. Většina lidí hrála Bang nebo go, jiní si šli odpočinout do svých pokojů, aby měli dost energie na dlouhou noc a ještě delší následující den.

Den 5.
V pátek ráno byla téměř na všech patrná únava z dlouhodobějšího nedostatku spánku. Poslední noc někteří spali pár hodin, jiní snad vůbec. I tak ale přišli na své lekce. Skupinu A vedl Ondřej Šilt, který vystřídal pana Kima, a s “béčkem” hrál Písa a Vanessa Wong (Britka asijského původu, 4-dan) simultánku. Lekce skončily s úderem dvanácté a všichni se hromadně odebrali na oběd. Při polední pauze se znovu hrál Bang a jiné hry. V tu chvíli jsem se já s kempem rozloučil, a tak pokud sem někdo nenapíše, co bylo dál, tak to tu nebude.

Nakonec bych chtěl jménem svým (a možná i ostatních, kteří byli s celým kempem spokojení) poděkovat Milošovi, že kemp zorganizoval, Irče Hrbkové za to, že nám zařídila velmi příjemný pobyt ve Žluticích (například sjednala hřiště na plážový volejbal a další aktivity), a samozřejmě i našim učitelům za předávání svých vědomostí nám slabším.

Ze Žlutic psal
Antonín Tichý