Toyota Tour Brno

Jak už asi všichni víte, letošní turnaj evropské grand prix v Brně byl poslední pod značkou Toyota. Že by už japonskou automobilku přestalo bavit sponzorovat Cho Seok Bina? Tato domněnka je nejspíš úplně mylná, ale každopádně by bylo moc fajn, kdyby štafetu převzala pro změnu třeba korejská Hyundai a evropská tour tak nezanikla. Přece jenom European Cup ještě nevzkvetl do takové podoby, aby byl brán za prestižní akci v rámci evropských zemí.

Ale teď zpátky k samotnému turnaji, který se letos opět uskutečnil v důstojných prostorách hotelu Santon. Do jihomoravské metropole přijelo 144 hráčů v čele s absolutní špičkou. Chyběl snad jen zaneprázdněný Alexander Dinerstein, mistryně Evropy Svetlana Shikshina a „veteránka“ Guo Juan. První kolo začalo v pátek odpoledne a hned po něm následoval bohatý program: vyjížďka lodí po brněnské přehradě, oficiální zahájení turnaje za přítomnosti jediného hejtmana-goisty Stanislava Juránka (jak sám mimo jiné poznamenal) a nakonec tolik oblíbený raut. Ten ale bohužel nenaplnil očekávání a spousta hráčů odcházela zklamána. Vybrané lahůdky a chutné nápoje zmizely ze stolů během slabé hodinky. Člověku, který se na to díval zpovzdálí, muselo připadat, že místo hráčů propluly místností věčně hladové piraně. S menším zpožděním se na akci dostavilo hudební těleso, které mělo hrát k poslechu a tanci. Nevím, jak dost dobře mám popsat jejich styl, kterým se prezentovali, ale z mého pohledu to byla naprostá příšernost. Asi jako když spojíte jazz, tekno a hip-hop dohromady. Pořadatelé by měli zvážit, jestli by nebylo lepší najmout nějakého podprůměrného DJ-e, který by hrál přítomným na přání. Snad se dočkáme za rok.

A co se stalo mezi gobany? Vítězem se stal suverénní Korejec Cho Seok Bin (7.d), jehož nedokázal zastavit v cestě za titulem ani Catalin Taranu (5.p). Pro toho se stal turnaj noční můrou, jelikož prohrál ještě s rumunským kolegou Cristianem Popem (7.d) a obsadil sedmou příčku společně s naším nejlépe umístěným hráčem – Ondřejem Šiltem. Ten se pral s evropskou smetánkou statečně, porazil čtyři 6. dany (Daněk, Bogackij, Burzo a Merlijn), ale s rumunským dvojblokem Taranu – Pop se bohužel vypořádat nedokázal. Přesto můžeme tento výsledek směle pokládat za úspěch.
Zbylé dvě medailové pozice uzmuli dva mladí hráči z Maďarska – Csaba Mero a Pal Balogh (oba 6.d). Až za nimi skončil Pop, pátý byl Tibor Pocsai (6.d) a šesté místo si vybojoval trochu překvapivě Michail Galchenko (5.d) z Ukrajiny.
Ceny se udělovaly i za nejlepšího hráče v dané třídě a nás může těšit, že tři z nich převzali čeští hráči. Kategorii čtvrtých danů ovládl Vít Brunner, třetí dany pak Jan Prokop a nejlepším z kyu hráčů se stal Bronislav Snídal, čímž pravděpodobně rozšířil počet danových hráčů u nás. Favorizovanou českou trojici s třídou 2.dan (Žaloudková, Písařík, Kozelek) nečekaně převezl Michal Parkola z Polska. V shodanech kraloval Jaroslaw Kopek.
Velmi cenných 5 bodů z šesti se podařilo uhrát hned sedmi Čechům – Jitka Bártová (8.k), Jana Lukavská (11.k), Lukáš Holík (12.k), Jakub Hlaváč (17.k), Michal Helešic (17.k), Radek Valášek (19.k), Ondřej Borek (20.k).

Na závěr ještě krátké vysvětlení, proč Ivan Kostka hrál, přestože vyhlásil ukončení kariéry s dvouletou podmínkou. Ptal se mě na to v Brně asi každý a já všem stejně odpovídal, že jsem učinil výjimku vzhledem k ukončení Toyoty Tour. Přece jenom jsem se něco najezdil po turnajích této kategorie a v budoucnu by mi možná bylo líto, že jsem se nezúčastnil posledního ročníku u nás. Má pauza v go nadále trvá a určitě není nijak ovlivněna prachbídným výsledkem. Naopak se mi hrálo krásně a každou partii jsem si vychutnal až do konce. Mé rozhodnutí by nezměnil ani plný počet bodů.

Napsal: Ivan Kostka