Bruselský debakl a zmrtvýchvstání vedené touhou po pomstě

Naše výprava vyrazila do Bruselu až v pátek pozdě v noci, neboť jsme čekali, až dorazí Medvěd z Koreje. Jeho letadlo však mělo zpoždění. Ke všemu ještě v Koreji zapomněl mobil, takže i komunikace s ním byla velice složitá. Nakonec jsme se však shledali a vydali se na noční cestu. Není divu, že jsme na místo turnaje přijeli značně unavení. Obzvláště nepříjemné to bylo pro Koulese, který celou cestu řídil. Ale ani my ostatní jsme se při jízdě v pěti moc nevyspali.

Dorazili jsme o půl desáté a někteří z nás ještě shlédli zápas malých belgických fotbalistů, zatímco Koules se snažil alespoň trochu se prospat. Náročná cesta se ale zle projevila na našich výkonech. V prvním kole jsme vše prohráli, tedy až na Medvěda, který však hrál s Koulesem, a tak jsme jeden bod měli jistý. Já jsem po zbabělém výkonu lehce prohrál s Cho Seok-Binem, Klára podlehla prvnímu danu a Radek prohrál se čtvrtým danem. Jistě si dokážete představit, že nálada v týmu nebyla nejlepší. Všichni (v této chvíli ještě kromě Medvěda) jsme želeli toho, že jsme víkend raději nepropařili v Plzni, což byl alternativní plán, a místo toho se vydali na dalekou cestu pro výprask. Rovněž jsme nikdo neochutnal cigaretu značky Camel, které Klára přivezla s tím, že je bude rozdávat každému z nás, který vyhraje.

V druhém kole jsme získali slabé dva body. Našimi hrdiny byli Radek a Koules. Medvěd prohrál s Csabou partii, o které já osobně byl přesvědčen, že už ji má v kapse. Klára ve špatné pozici fantasticky vymačila ko, aby vzápětí pohrozila nepohrozila, a partie se jí zcela sesypala. A aby toho nebylo málo, já vymyslel fantastickou kombinaci, která měla znamenat mé vítězství, jenže když stačilo přidat poslední výhru pečetící tah, postihlo mě chvilkové zatmění, zděsil jsem se, že má kombinace nefunguje, a zahrál jinam. V tu chvíli to byl problém pro patnácté kyu.

Třetí kolo se neslo ve znamení pomsty. Medvěd v partii s Thomasem Hubertem pomstil Radka a já zase Kláru proti Wong Chi – Yiuovi. Vyhrála i Klára, a tak jsme i přes prohru Radka a Koulese byli poprvé v plusu.

Po třetím kole už jsme byli neskutečně unavení. My s Klárou jsme sice statečně zapíjeli nepovedený turnaj v baru hotelu Ibis (ovšem asi jen do dvanácti, což by se na českém turnaji rozhodně nestalo), zatímco ostatní šli rovnou spát už asi v devět hodin.

I čtvrté kolo mělo být velkou pomstou. Medvěd si brousil zuby na Radkova přemožitele, téměř slepého Jana Ramona, a v naší výpravě panovalo přesvědčení, že tato partie nebude napínavá více jak padesát tahů. Chyba lávky! Tento hrdina bruselského turnaje si poradil i s druhým českým šestým danem. Alespoň já jsem porazil Thomase Huberta, který již podruhé doplatil na to, že si vyšlápl na Radka a Radek zase pomstil mě proti Olivierovi Drouotovi. Klára vinou špatně očarovaného talismanu prohrála a Koules bohužel taky. V tuto chvíli už ani Medvěd nepochyboval, že varianta paření v Plzni byla ta správná. Někteří z nás se již dokonce začali bezostyšně napájet levným pivem.

Jistě chápete, že už jsme neměli co ztratit, a tak jsme se do posledního kola vrhli bezhlavě jak zuřiví assassini a vyplatilo se. 5:0!!! Chtělo by se říci: „Konec dobrý, všechno dobré!“ ale rozpačitý pocit z turnaje přetrvával. Jistě vás také zajímá, jaké pomsty se udály v posledním kole. Jen dvě. Koules pomstil mne a já Kláru.

Nakonec Medvěd skončil fantasticky čtvrtý (v to už ani nedoufal) za na tomto turnaji neporaženým Cho Seok-Binem a dvěma největšími překvapeními, belgickými čtvrtými dany, Janem Ramonem a Ng Say-Boonem. Pátý byl Antoine Fenech z Francie, který třeba porazil o půl bodu i silného Csabu, který se umístil až na šestém místě. Radek byl sedmý, ale díky zvláštnímu systému udělování cen se dostalo i na něj. Pro šesté dany byl tento turnaj přímo pohromou. Zbytek naší výpravy se nevešel do první desítky.

Když už nic, tak byl alespoň důvod oslavovat poslední kolo, do čehož jsme se s vervou dali. Dokonce bylo v plánu, že v Plzni ještě navštívíme non – stop. Toho jsme se však po rozumové úvaze na místě vzdali.

Závěrem bych vás chtěl poprosit, abyste slova o naší pomstychtivosti brali s rezervou. Naši soupeři byli vesměs milí lidé a s mnohými z nich jsme se spřátelili. Vůbec celý turnaj se nesl ve velice kamarádském duchu. Rovněž musíme pochválit dobrý bufet s dostupnými cenami. Proto se touto reportáží rozhodně nenechte odradit od příští návštěvy bruselského turnaje.

Napsal: Jakub Mírka