Karlovy Vary (9.-10. 12. 2006) – GPČR

V pořadí už šestý Vánoční turnaj se výjimečně konal na blátě, jelikož si paní zima dává prozatím načas. Stejně tak překvapivého měl i vítěze, ale o tom až za chvíli.

Do západočeské metropole dorazila necelá padesátka hráčů převážně z Česka a Německa. Po pátečním uvítacím večeru, který se ničím nevymykal od ostatních turnajů, došlo v sobotu dopoledne k zahájení poslední části Grand Prix ČR 2006. Hráči byli rozděleni podle ratingu do skupin po šesti, v poslední však jeden přebýval a uskutečnil se tak i jeden minišestikolák. Turnaj neměl žádný časový řád, ale přesto se odehrál bez větších komplikací. Někteří borci stihli v sobotu čtyři kola, aby se mohli v neděli trochu prospat po náročné párty. Jiní machři pro změnu první den neodehráli skoro nic a v neděli pak bez problémů zvládli 3 nebo 4 partie. Především rodina Podpěrova zamotala svým protihráčům hlavy, když musela odjet v sobotu po prvním kole zpátky do Prahy, aby se po pár hodinách vrátila zpět a řádně dokončila turnaj. Přeborníkem v nedělní dohrávce se však stal Sliwa z poslední skupiny, který byl v sobotu skoro nezvěstný a měl odehráno snad jen jedno kolo. Druhý den ale všechno zvládl.

Ale teď už přistupme k jednotlivým skupinám. Hned v té první došlo k nečekanému výsledku, jak už jsem poznamenal na začátku. Nepřítomnosti kompletní české špičky (Daněk s Šiltem hráli v Milánu) dokonale využil Tomáš Grosser, když mohl nastoupit v hlavní skupině a v ní zaváhal pouze v prvním kole s Janem Prokopem. S druhým místem se tak musel spokojit hlavní favorit Radek Nechanický, který v partii s vítězem předvedl ukázkovou hrubku a mohl se okamžitě vzdát. Jinak nechyboval a v ostatních kolech dokráčel k vítězstvím. O pořadí tak rozhodla vzájemná partie. Bronzovou příčku vybojoval veterán Petr Cipra. Poslední Jakub Mírka si vypil kalich hořkosti až do dna, když nedokázal zaskórovat ani v jediném kole. (1.Grosser – 4, 2.Nechanický – 4, 3.Cipra – 3, 4.Písařík – 2, 5.Prokop – 2, 6.Mírka – 0)

Ve skupině B došlo k zajímavé situaci. V prvé řadě odstoupil z turnaje Jan Měchura. Neunesl porážku v prvním kole a především obsazení této skupiny. Paradoxně to přispělo k zábavnému rozuzlení celkového pořadí. Všech pět hráčů totiž mělo po pěti kolech na kontě 3 body, vzájemné partie (ani SDOS) nehrály roli, protože se poráželi mezi sebou. Do konečného umístění tudíž promluvil rating a ten měli před turnajem největší Tomáš Kozelek a Kai Meemken. (1.Kozelek, 2.Meemken, 3.Mex, 4.Effenberg, 5.Kovařík – všichni 3, 6.Měchura – 0)

Skupinou C prolétl jako kometa mladý a nadějný Lukáš Podpěra. V silné konkurenci se protlačil na první místo až díky poslední partii, ve které zdolal Bronislava Snídala o 1,5 bodu. Tím připravil o vítězství ve skupině Ondřeje Krumla a ještě k tomu postoupil na 1.kyu. Poslední Gerd Eckert z Německa se v těžké konkurenci nechytl a poznal na vlastní kůži sílu české „nové vlny“. (1.Podpěra – 4, 2.Kruml – 4, 3.Snídal – 3, 4.Franěk – 2, 5.Tvaroh – 2, 6.Eckert – 0)

Skupinu D vyhrál Ondřej Dlouhý, který nestačil pouze na Karla Janečka. Na druhé místo se prosmýknul Zdeněk Dvořák. (1.Dlouhý – 4, 2.Dvořák – 3, 3.Janeček – 3, 4.Beugler – 2, 5.Válek – 2, 6.Černý – 1)

Ve skupině E byla největší pozornost upřena na Jitku Bártovou, která jako jediná mohla ještě přeskočit vedoucího J. Písaříka v Grand Prix. Potřebovala k tomu čtyři body a ty si cílevědomou prací vybojovala. V posledním možném kole GPČR, v poslední partii turnaje, porazila Kurta Paara a navíc o nejmenší možný rozdíl – půl bodu. Dramatičtější vyvrcholení této celoroční soutěže jsme si snad ani nemohli přát. Úplně tím zastínila vítěze skupiny Michala Daňka, který vyhrál všech pět kol. (1.Daněk – 5, 2.Bártová – 4, 3.Hacker, 4.Sos, 5.Paar – všichni 2, 6.Podbiol – 0)

Skupinou F si proklestila cestu na vrchol Jana Lukavská, když prohrála pouze s Carstenem Knopem. Jindřich Dvořáček s vítězkou nebodoval a připadlo mu tak druhé místo. (1.Lukavská – 4, 2.Dvořáček – 4, 3.Knop, 4.Černota, 5.Scheitler – všichni 2, 6.Stolle – 1)

Ve skupině G bylo asi největší ratingové rozpětí a toho beze zbytku využil Václav Kijonka jako lídr. Na druhou hodnocenou příčku se dostal Gerhard Eckenhofer z Rakouska. (1.Kijonka – 5, 2.Eckenhofer – 3, 3.Květová – 3, 4.Podpěra – 2, 5.Klaes, 6.Reinsh – oba 1)

V poslední skupině G se sešlo celkem 7 hráčů, jak už jsem předeslal, a s plným počtem bodů ji ovládl Jan Panocha. Zdárně mu sekundoval Michal Piegl na druhém místě. (1.Panocha Jan – 6, 2.Piegl – 5, 3.Kittlitz – 4, 4.Bártová – 3, 5.Podpěrová – 2, 6.Sliwa – 1, 7.Panocha Jakub – 0)

Po tomto výčtu výsledků to vypadá, jako by bylo go na karlovarském turnaji to nejdůležitější. Ale není tomu úplně tak. Vrcholem byla samozřejmě tradiční zabijačková hostina, na níž se kuchařským uměním podílela především Šárka Panochová. A musím po pravdě říct, že takhle dobře naložené steaky jsem na této akci ještě nejedl a to ani nemluvím o té bezvadné roládě. Ovárek byl dobrý jako vždycky a polívku nemohu soudit, jelikož jsem tentokrát neochutnal. Pivo teklo proudem, bohužel však vyteklo moc brzy, což je snad jediná kaňka na turnaji. Zábava plynula v plném proudu až do ranních hodin, přiživená především hudbou a nějakým tím alkoholem. Až budou zveřejněny fotky, určitě si uděláte lepší obrázek o skvělé atmosféře v dějišti turnaje. Možná prozradí ještě víc, než by si někteří přáli …

Napsal Ivan Kostka