Hamburg (26.-28. 5. 2007) – PGEC

V sousedním Německu bude zaháhajen nezvykle sedmikolový turnaj právě v těchto chvílích a konec je naplánován na pondělní odpoledne. Naše barvy budou hájit: Radek Nechanický, Vladimír Daněk, Klára Žaloudková a Ondřej Dlouhý. Především první dva jmenované bude pravděpodobně možné shlédnout i živě na IGS, jelikož podle zveřejněného seznamu přihlášených patří k jasným favoritům na vítězství.

V pátek odpoledne vyrazila z Prahy malá výprava na turnaj do Hamburku. Cíle byly skromné – všechno vyhrát a ukázat našim zahraničním přátelům, zač je toho loket. Ale nakonec to bylo trochu jinak. Nepředbíhejme však…

Všichni, tedy Vláďa Daněk, já, Klára a Radek Nechanický (psáno v pořadí, jak jsme nastupovali k Vláďovi do auta) jsme se sešli v horkém pátečním odpoledni a vyrazili směr severozápad.

Cesta proběhla celkem plynule, vyzkoušeli jsme trasu okolo Hannoveru, na rozdíl od Berlínské trasy, kterou jsme použili při cestě zpět.

Večer jsme již byli v Hamburku, kde bylo sice citelně chladněji než v Praze, ale počasí bylo stále příjemné. Po menším bloudění, které bylo ve skutečnosti maskovanou prohlídkou neznámých částí města, jsme dojeli k našim hamburským ubytovatelům. V příjemném bytě, v příjemné a klidné čtvrti, s příjemnými a kamarádskými ubytovateli jsme sehráli pár příjemných přátelských partií na desce 9×9 a odebrali se na kutě, odpočinout si po náročné cestě a nabrat sil před turnajem.

Hrací místo je na pěkném místě u jezera, v přízemí je občerstvení, skoro by se až dalo říct restaurace. Venku je útulný dvorek se stolky a lavičkami, kde se dá v případě pěkného počasí také hrát.

Samotného turnaje se papírově zúčastnilo 182 hráčů, i když ne všichni odehráli plný počet kol. Přítomna byla dokonce profesionálka, připravena rozebírat zájemcům partie. Papírovým favoritem byl Radek, jediný 6. dan, i Vláďa patřil k aspirantům na nejvyšší mety.

První kolo pro nás začalo katastrofálně. Klára si (prý schválně) nechala udělat “knedlík”, který byl vzápětí lapen do schodů. Vzdání bylo nezbytné, útěchou může být, že jejím soupeřem byl sympaťák Gerd Mex, dobře známý i u nás. Naše zbylá trojice nezaváhala a ukořistila povinné body. Skóre po prvním kole: 3:1.

Mezi prvním a druhým kolem si část naší výpravy (já a Klára) udělala výlet do centra. Návtěvu radnice nám překazily policejní manévry okolo, tak jsme se aspoň nechali vyvézt na šíleně vysokou věž kostela Nikolaikirchturm, ze kterého je úchvatný výhled na celý Hamburk a okolí, pokud tedy není pod mrakem a mlha, což zrovna bylo.

Druhé kolo bylo ještě větší katastrofou, než kolo první. Radek i Vláďa těsně prohráli! To skutečně čekal málokdo (já tedy ne). Naštěstí čest výpravy zachránila Klára a já. Skóre po 2. kole: 5:3.

Náladu jsme si šli spravit do vyhlášené čtvrti Sankt Pauli, kde to prý už není, co bývalo, a třeba s podobnou čtvrtí v Amsterdamu se to vůbec nedá srovnat (samozřejmě Amstr je… zajímavější). Nicméně pivo bylo chutné, pizza bleskově upečená a vůbec, kdo tam nebyl, neví, co je Hamburk…

Druhý den ráno jsme vstávali dost brzy. Dostali jsme totiž zprávu, že celé široké okolí hrací místnosti bude naprosto dokonale uzavřeno pro auta a vůbec nepůjde dostat se tam. Jedinou cestou že prý bude U-Bahn nebo vlak. Nasedli jsme tedy do auta s tím, že dojedeme kam až to půjde, a zbytek nějak dojdeme. Šlo to až k hrací místnosti, žádná uzavírka se nekonala, jen policajtů bylo v ulicích trochu více.

Ve třetím kole prohrál Vláďa, ostatní vyhráli. Skóre 8:4.
Čtvrté kolo: prohrála Klára, zbytek výpravy vyhrál. To fakt nedokážeme aspoň jednou vyhrát všichni?! Skóre: 11:5
Páté kolo: naši dva papírově nejsilnější hráči prohráli, takže sen o vítězství na turnaji se rozplynul. Další členové výpravy nezaváhali. Skóre: 13:7.

Večer byla příjemná grilovačka a popíjení pivka za 1 euro v nedaleké restauraci (pivo za 1 euro bylo jen pro účastníky turnaje). Hezky jsme se pobavili, pojedli a popili a vyrazili k hostitelům. Ráno se musí brzy vstávat, tentokrát už bude doprava v okolí hrací místnosti jistojistě uzavřena a autem se nikam nedostanete. Je to natuty, říkají to všichni, a komu zbyla jen troška rozumu, tak tam vozem prostě nepojede! Je to jisté!

Ráno jsme v pohodě zaparkovali přímo před hrací místností a šli dohrát poslední dvě
kola.
6. kolo: tentokrát jsem zaváhal já. Soupeř byl v pohodě hratelný, ale špatný propočet v zahájení mi ponechal do zbytku partie slabou skupinu, čehož soupeř pěkně využil a nedal mi šanci. Zbytek výpravy vyhrál. Skóre: 16:8
7. kolo: Radek a Vláďa vyhráli, Klára a já jsme to nezvládli. Zvlášť u mě je to škoda, partii s 3. danem jsem prohrál o 1/2 bodu. Celkové skóre výpravy: 18:10. Nakonec to nedopadlo až tak špatně.

Cesta zpět nestojí za řeč, zvolili jsme Berlínskou variantu a bez nějakých výraznějích komplikací dorazili před první hodinou ranní do Prahy.

A celkový dojem?
Jeden z nejlepších turnajů v Evropě. Pěkné místo, opravdu mnoho hráčů, hojnost cen, příznivé ceny, komentující profesionálka, nádherné okolí, blízko do centra, pár hodin jízdy, prostě samé plusy. Kdo nebyl, zaváhal.

Napsal: Onřej Dlouhý

Fotoreportáž: Radek Nechanický

Konečné pořadí:

1. Zou Jin (5.d) – 7 bodů
2. Yan Haitao (5.d) – 5
3. Radek Nechanický – 5
4. Wang Yue (5.d) – 5
…
8. Vladimír Daněk – 4
23. Klára Žaloudková – 4
39. Ondřej Dlouhý – 5