HAMBURG (22.-23.9.) – OTEVŘENÉ MISTROVSTVÍ NĚMECKA ŠKOLNÍCH TÝMŮ (Hans Pietsch Memorial)

Do Hamburgu na mistrovství Německa školních týmů nás pozvali již na kongresu ve Villachu sami organizátoři. Prý budeme jako zpestření turnaje. Ale popořadě.

Tým se tedy skládal ze tří hráčů a museli být ze stejné školy. Pro cizince se ale udělali organizátoři výjimku, že pouze dva členové týmu musí být ze stejné školy. A tak vypadalo složení následovně: Ondra Kruml (3D), Lukáš Podpěra (2D) a Anička Podpěrová (17k). Dále jely Jana Hricová jako doprovod a máma mě a Aničky z důvodu, že Anička ještě nemá svůj doklad, tudíž by nemohla sama přes hranice.
Tak tedy odjížděli jsme v pátek autem 15:45 z Ládví. Cesta byla poněkud nervní, zvláště když se Janě před Drážďany rozsvítila oranžově kontrolka diagnostiky motoru. Zavolala na servis a řekli jí, že můžeme jet dál. Potom jsme pokračovali dále po dálnicích až do Hamburgu, kam jsme dojeli cca ve 23:15. Turnaj se konal v hezkém gymnáziu na předměstí Hamburgu Rahlstedt. V Hamburgu bylo i v tuto hodinu docela teplo (10°C). Odebrali jsme se do gymnázia, kde už byla většina týmů. Viděli jsme i Kobyashi Chizu, která tento turnaj navštívila.
Hned když jsme vešli, se šel Ondra pozdravit a popovídat si s rakouským týmem (Viktor Lin (2D), Yorick Traxler (1D), Wolfgang Krames (14k)). Byla tu pro týmy připravena i spousta jídla, takže jsme si všichni dali těstoviny s nějakou omáčkou (chutnalo to podobně jako těstoviny po milánsku). Odbila půlnoc a tak jsme se odebrali do třídy, kde jsme spali. Na zemi byl teda ale hrozný nepořádek a spousta prachu a tak jsme byli v rozích. Já a Ondra v jednom, máma s Aničkou v druhém a Jana v třetím. Poté jsme si dali s Ondrou ještě večerní partičku go (vyhrál Ondra) a šli jsme spát.

Sobota
Ráno jsme si mohli po nočním ponocování dost přispat, jelikož bylo zahájení v tradičním německém stylu v 11:30. My se na snídani odebrali v 9:30. Připraveno bylo skoro všechno možné, co se ke snídani dalo jíst. My teda vzali klasiku – pečivo s máslem, šunkou, atd. Po snídani byl otevřen i obchůdek, kde měli různé kartičky s úlohami, mini-gobánky jako klíčenky, go-kameny, knížky a ještě hodně věcí, co se dá najít v goistickém obchůdku. Kšeft jsme jim ale neudělali a šli každý po svém. Kromě nás a Rakušanů přijel ještě tým z Nizozemska, ale bez Alexandera Eerbeeka (1D), takže pro nás nepředstavoval žádnou hrozbu (Justinas Kuras (6k), bratři van der Poelové (10k). Celkově se tedy sjelo 36 týmů. Nejlepších 16 týmů hrálo pavouka na 2 vítězství s tím, že který tým prohraje, tak se propadá do nižší skupiny. Vyšší skupina hrála bez hendikepů a nižší skupina plný hendikep taky na 2 vítězství. My byli vyprůměrovaní jako 7. papírově nejsilnější, a tak nebylo co řešit.
Ondra byl po Johanesovi Obenausovi (4D) druhým nejsilnějším hráčem a já zase byl nejsilnějším hráčem na 2.desce. Ve 12 hodin začalo slavnostní zahájení, kterého se zúčastnila i paní Pietschová (původem Češka) a i německý ministr školství a samozřejmě Kobyashi Chizu. Po hodinovém místy i nudném zahájení byl ještě oběd. Po něm jsme už ale šli bojovat. Před partií se ještě Ondra dopustil hrubého omylu, když si spletl německá písmenka na toaletách a vlezl na tu holčičí. Před nimi stála partička puberťáků, kteří smích rozhodně nezatajovali. Teď ale pryč od toalet, ale k partiím. Nejrychleji skončila Anička, když po „rozdělení gobanu“ prohrála o 20b s 19k. A tak jsme už nesměli zaváhat. Já si o chvíli později jednoduše poradil s 5k, po jeho totální neznalosti základních joseki, a tak zodpovědnost zůstala na Ondrovi. Jeho soupeř byl 2k, ale dokázal s ním v zahájení držet krok, ale ve střední hře už byl Ondra jasným králem, což korunoval fikaným zabitím soupeřovy skupiny, který okamžitě vzdal. V druhém kole nás čekali již zmiňovaní velice silní Rakušané. Nejrychleji opět dohrála Anička se 14k, který hraje pouze 2 týdny, když opakovaně rozdělili goban. Opět prohrála a my nesměli zaváhat. Já hrál s 1d celou dobu vyrovnanou napínavou partii se spoustou zápletek, ale v jedné udělal můj soupeř hrubou chybu a vzápětí se vzdal. Partii nám pak trochu rozebrala Kobyashi Chizu. Ondra hrál s již zmiňovaným Viktorem Linem, který rozjel partii poněkud netradičně a ostal se do vedení. Pak ale zahrál příliš hlubokou invazi do Ondrova území, z kterého ho Ondra nahnal do svého moya a tam zabil jeho skupinu. Postoupili jsme tedy do závěrečné fáze čtyř týmů, kde hrál každý s každým. Nejdříve jsme nastoupili proti papírově nejsilnějšímu týmu z Berlína, který vedl na 1. desce David Seibt (2D), kterého porazil Janek Prokop v Zaandvoortu. Proti němu nastoupil Ondra, ale i když celou partii jasně vedl, ani jemu ani soupeři nestačil základní čas 45 minut, a tak byli oba v byoyomi. Soupeř se odhodlal vzdát, až když vedl Ondra jasným rozdílem. Tato partie byla i přenášena na IGS. Já si po nepovedeném začátku, pak už jednoduše o 37 bodů poradil s Robertem Lindstädtem (2k). Anička doslova „ubetonovala“ poměrně čestnou prohru o 59b s Ericem Duringem (4k). Po partiích jsme se navečeřeli. Opět byl jako zákusek, skoro všechno možné. Pak jsem s Ondrou blbli na deskách 5 x 5 a 9 x 9. Potom i na 19 x 19 a když jsem měl 2 hendikepy si Ondra zpíval: „Tři šutříky jsou, v řadě za sebou…“ ¨(Pozn. z písničky: „Tři čuníci jdou“). Při večeři jsme taky dostali lodičku poháněnou vodou se zapálenou svíčkou. Návod na sestavení byl francouzsky, tudíž snadný úkol pro Ondru. Lodičkové závody se konaly na rybníčku na školním pozemku. Ondra dostal nápad dát do lodičky kapesník, aby začala hořet a líp to jelo. Kapesník byl ale moc těžký, tak naše milá lodička skončila už ve čtvrtině dráhy. Potom,kdo chtěl mohl jít na klavírní koncert, který se konal v budově školy. Hráli na něm Viktor Lin a dcera Kobyashi Chizu. Po něm jsme se trochu dohadovali, kdo byl nejlepší.
Po koncertě jsme šli do třídy a ještě jsme chvilku blbli s Ondrou na desce 9 x 9, ale brzy jsme usnuli.

Neděle
V neděli se ráno začínalo na německé poměry netradičně už v 9:00. Na snídani se nám z našich vyhřátých spacáčků nechtělo, ale museli jsme už v 8:15. Snídaně byla opět bohatá na skoro všechno možné, co si člověk mohl k snídani přát. Po ní už jsme zase bojovali. Hráli jsme opět se školou z Berlína. Anička už zdaleka tolik nebetonovala a uhájila velice čestnou porážku o 41 bodů s 6k. Ondra si asi po půl hodině velice jednoduše poradil s 2k. Já hrál s velice kvalitně kombinačně vybaveným 3k. Já s bílými zahrál zahájení, které se dá vidět u profesionálů, ale on potom odpověděl jinak než tradičně a já mu nechal moc velký roh za vliv. Dokázal držet tempo hry až do té doby, kdy neredukoval můj vliv a já obětoval skupinu a vybudoval šedesátibodové moyo a získal výrazný náskok. Poté ještě něco nahrabal v koncovce. Musím ale ocenit jeho nebojácnost a kombinační hru. Pak jsme se docela brzo naobědvali. Po obědě jsme hráli do třetice s týmem z Berlína. Anička musela snést nejkrutější prohru v turnaji s 8k. Já jsem jednoduše porazil Lenu Gauthier (4k). Ondra dlouho bojoval s Yannickem Liedholzem (3k), který mu dával pořádně zabrat i v zahájení v e střední hře, tam už si ale vytvořil mírný náskok. V koncovce udělal Ondrův soupeř dvě velké chyby a Ondra zvítězil o 34b. Stali jsme se tedy celkovými vítězi. V doprovodném turnaji (ta druhá skupina) byli druzí naši soupeři z první kola. Za výhru jsem dostali knížky o go, diplomy a Ondra si vybral ještě nějaký komixový časopis, ve kterém bylo i Hikaru no go. Druzí skončil tým ze školy Primo Levi OS z Berlína v čele s Davidem Seibtem. Třetí tým s Yannickem Liedholzem. Čtvrtí gymnázium Grafing. V doprovodném turnaji obsadili Rakušani až ostudné 27. místo. Holanďani byli šestí.

Cesta do Prahy byla kratší než cesta tam. Jana se zvlášť divně koukala, když nás šipky navedly na dálnici z Drážďan do Teplic, což je o hodinu kratší, protože jsme nemuseli jet přes Cínovec. Ondra ještě na Florenci stihl ve 22:00 autobus do Brna.

Celkově byl turnaj podle mě výborně zvládnut, zvlášť jídla a pití bylo vždy dost. Vadil mi jedině nepořádek ve třídách.

Pro eGoban napsal Lukáš Podpěra