Počtvrté a naposledy z Pekingu

Těsně před mým vrcholem her – mužským turnajem týmů – jsem se vydal do města sám, abych tak trochu zkoncentroval síly. Nervozita totiž začala povážlivě pracovat. Chtěl jsem se zastavit v Temple of Earth Park (Lama Temple) a potom pokračovat k muzeu konfucionismu a Maodunově rezidenci. První zastávka však trvala déle než 3 hodiny, protože v rozsáhlém parku Lama Templu se zrovna konal 8. Pekingský knižní festival. Milióny knih, tisíce Číňanů a stovky stánků v permanentním obležení. Marně jsem se snažil najít místo s go tématikou. Mezi haldami knih se “zaleskly” jen tři, k mé smůle byly určené pro začátečníky. Unaven dlouhým a náročným hledáním jsem se kolem muzea a rezidence jen prošel a vyrazil zpátky do vesnice.

1. kolo
Den poté nastoupilo české družstvo ve složení – 1. Ondřej Šilt, 2. Vladimír Daněk, 3. Zbyněk Dach, 4. Ivan Kostka, 5. Martin Kužela – k úvodnímu zápasu s Finskem. Jan Šimara, který měl původně hrát na 3. desce, totiž prožil velmi divokou noc, když ho při cestě na hotel napadly tři čínské dívky. Při nerovném souboji, kdy jako správný gentleman neudeřil, schytal mnoho ran a hlavně ztratil brýle, bez kterých by těžko odehrál i jednoduché joseki. I přes tuto nemilou skutečnost bylo Česko v duelu s Finskem jasným favoritem. Jenže papírové předpoklady často nevycházejí, což tentokrát postihlo zrovna nás. Museli jsme se smířit s krutou prohrou 2:3, přičemž svou povinnost splnili jen Ondra se Zbyňkem.

2. kolo
Rozpačití z výsledku prvního zápasu jsme nastoupili proti slabému týmu z Chile. Písa zasedl k třetímu gobanu s novými brýlemi a tak se Martin vrátil do role náhradníka. Jeho chvíle měly teprve přijít… S pošramocenou psychikou jsme hladce zvítězili v poměru 5:0.

3. kolo
V utkání s USA jsme mohli odčinit fiasko s Finskem a vrátit se zpět do hry o postup. Čína a Japonsko s profi elitou byli jasnými postupujícími, zbylé týmy skupiny B tak bojovaly pouze o 3. a 4. místo, které rovněž zajišťovaly čtvrtfinále. I když měl výběr Spojených států čtyři 6. dany a jednoho 7. , výkonnostní rozdíl byl zcela nepatrný. Ondra s Vláďou to dokázali snadnými výhrami, Zbyněk pak těsnou prohrou o 1,5 bodu. Já jsem svou partii nezvládl, podobně jako Písa, kterému soupeř zabil skupinu. Prohra 2:3 nám na náladě moc nepřidala…

4. kolo
V odpoledním derby se Slováky došlo k něčemu, co už zavánělo tragédií. Ondra bez sebemenší motivace prohrál s Xaverem Gubášem, já jsem ho napodobil kolapsem v partii s Peterem Karailievem. Vláďa, Písa a Zbyněk naštěstí udrželi psychiku na uzdě a zachránili tak výhru 3:2. Tato skutečnost (společně s mou špatnou hrou ve všech partiích) mě definitivně přesvědčila, abych své místo přepustil Martinovi, který byl přece jenom rozehranější s individuálního turnaje.

5. kolo
Už bez mé účasti si chlapci lehce poradili s týmem Malajsie – 5:0.

6. kolo
Vypjatý souboj s Maďarskem končí 3:2 v náš prospěch, o což se nejvíce zasloužil Ondra, který přetlačil silného Balogha v úplném závěru. Vláďa nestačí na Mera, Písa šokuje prohrou s Csizmadiou. Zbyněk a Martin podávají jistý výkon, takže se můžeme těšit na vypjatý duel s Rumunskem v posledním kole.

7. kolo
Karty jsou rozdány a hovoří jasnou, i když celkem udivující řečí. Pokud vyhrajeme, postupujeme na jisto do čtvrtfinále! Náš sok byl před zápasem hodně sebevědomý, když rozhlašoval po vesnici, že nás rozdrtí 5:0. Možná i tato maličkost nakonec Rumunům zlomila vaz. Ačkoliv byli pořadatelé opět velmi důslední ve vyklízení hrací místnosti, měl jsem možnost vidět toto napínavé střetnutí (s malými přestávkami) od začátku do konce. Velmi brzy dohrál Zbyněk, kterému Corlan nedal sebemenší šanci – 0:1. Druhý skončil Martin, jemuž se podařilo v dramatické bitvě udolat mladého Mihaie. Získal pro naše barvy velmi důležitý bod a je srovnáno na 1:1. Následně vzdal Vláďa Popovi a misky vah se přehouply na rumunskou stranu, protože v té době nestál Ondra s Catalinem moc dobře. Burzo na konci vzdoruje Písovi, ale ten i přes časovou tíseň soupeře zařízl a vyrovnává na 2:2. Veškerá pozornost se upírá na poslední partii (v celé hrací místnosti), kde Ondra statečně bojuje a Catalin viditelně znervózňuje. Kdo to neviděl, neuvěří. Ondra hrál naprosto precizně, i když měl v byoyomi na každý tah pouze 30 vteřin. Nerozhodila ho ani ztráta skupiny s 20 kameny. Zmrtvil Catalinovi ještě větší skupinu, k tomu získal navrch body v koncovce a vyhrál o 11 bodů. Neuvěřitelné, vítězství 3:2 je na světě! Rumuni po sobě jen nevěřícně koukali a my se mohli naplno radovat. Čekala nás totiž odměna v podobě utkání s J. Koreou. Individuální zaváhání byla rázem zapomenuta. Úspěch našeho družstva se roznesl po olympijské vesnici velice rychle, takže jsme už před čtvrtfinále slyšeli gratulace ze všech stran.

1/4finále
Tady šlo především o to, aby si kluci užili partie s mistry svého oboru. Prohra 0:5 byla každému od začátku zřejmá, takže nebyl důvod k sebemenší nervozitě. Večer jsme si pak v klidu poseděli, oslavili úspěch a rozebrali jednotlivé partie. Dokonce nás poctil návštěvou Luděk Šalom, spolu se svou ženou a malou Jessicou. Mohli jsme si mezi sebou porovnat čerstvě nabyté dojmy a zážitky z Číny.

Poslední pekingské dny
Návrat do Česka se přiblížil. Dnes jsem tedy vyrazil (se Zbyňkem) za dalšími krásami starobylé Číny. Navštívili jsme dvě věže – Drum Tower a Bell Tower. Štěstí nám ale moc nepřálo, protože se město opět zahalilo do hustého smogu. Kdyby nám v jedné z věží nepředvedli kratičkou bubenickou show, asi bychom si pěkně zanadávali, jak hloupě se dá vyhodit do vzduchu 30 juanů. Kromě několika velkých bubnů a jednoho obrovského zvonu tam totiž nebylo vůbec nic. Po delší procházce skrz nové a staré hutongy jsme se dostali až do Jingshanského parku, který sousedí se Zakázaným městem. Za 2 juánky jsme mohli spatřit několik nádherně zdobených altánů a uvnitř jednoho pavilónu i velkou sochu Buddhy. Kdyby nebylo smogu, mohli jsme nafotit perfektní fotky z okolí, protože z vyvýšených altánů bylo centrum jako na dlani.

Sobotu si většina hráčů vybrala jako nákupní den, jelikož v neděli večer odlétáme (konečně) domů.

Napsal Ivan Kostka