Přenosy (od 2. kola?) na KGS…

Janě se moc nedařilo, asi tu málo lidí fandilo.
Tak aspoň že Rita zdá se zvítězí.

Ja fandim Rite co se da :p

Taky jsem fandil Ritě a potkal jsem i Broňka. 😀

Trosku skoda, ze se nepotkala Rita s Natalkou.

Njn, opravdu se nedařilo.
Hra byla ještě relativně v pohodě, jen jsem ve třetím a čtvrtém kole v koncovce doslova zahodila vyhrané partie. Zvlášť ta prohra ve 4. kole byla naprosto tristní. Tím samozřejmě nechci říct, že kdybych je nezahodila, tak jsem měla 4 body. Každá výhra by mne hodila na úplně jiné soupeře. Ale mohlo to být zajímavější …

Jinak ME bylo opravdu skvělé. Jen to tedy nepůsobilo moc jako ME ale spíš jako takový turnaj třeba v rámci kempu na Martiňáku. Starali se však o nás opravdu výborně. Turci jsou skvělí hostitelé a hrozně přátelští lidé. Ale po pořádku.
Na ME jsem vyrazila v pátek v poledne. Cesta pro mne začala trochu smolně, protože letadlo z Prahy do Istanbulu mělo zpoždění, tak jsem nechytla spoj a letěla až dalším letadlem, a samozřejmě mi k tomu zapomněli přeložit kufr. Já to pojala tak, že se nebudu s ničím tahat, tak jsem s sebou měla akorát doklady, peníze, mobil, vějíř (naštěstí do toho horka) a knížku problémů života a smrti do letadla. A na sobě oblečení na cestu, ve kterém se tam v tom horku opravdu nedalo existovat. Organizátoři nás čekali na letišti a hned si můj problém s kufrem vzali za svůj.
Tady se ale ukázalo, jací jsou goisti skvělá komunita. Všichni se mi snažili co nejvíce pomoct a Rita mi zatím půjčila plavky a takový velký šátek, ze kterého jsem si udělala tógu, ve které jsem tam pak celou sobotu chodila. V tom horku to nakonec bylo celkem fajn. Hráli jsme na takové zastřešené terase částečně obklopené stromy, ale 36°C ve stínu je 36°C ve stínu, a navíc tam byla i poměrně vysoká vlhkost vzduchu. Naštěstí jsme měli k dispozici neomezené množství pitné vody a všechny jsme ho plně využívali. A taky tam byla hned vedle terasy taková zahradní sprcha kterou některé hráčky využívali na schlazení i během hry. Natálka si například během druhého kola šla strčit aspoň na pár minut hlavu pod vodu, takže pak hrála tak trochu jako vodník. A taky byly kolem houpací sítě ve kterých se dalo relaxovat.
Na dokreslení domácí atmosféry tam ještě kolem pobíhali slepice, krůty, kachny, husy a sem-tam i nějaká kočka. Všechno zvěř ženského rodu, alespoň v češtině 🙂 Kemp byl totiž v bio-rezervaci, kde si zakládali na tom, že si tam vše pěstují a chovají sami v bio podmínkách. Ale bylo to tam pěkné.
Moře bylo krásně čisté a teplé. V sobotu večer nás vzali na výlet na Chiméru, co je kopec na kterém unikají ze země hořící plynové plamínky. To jsem tedy raději vyměnila tógu za svoje cestovní oblečení. Zpátky jsme se vrátili někdy po půlnoci a v 5 hodin ráno mě vzbudili s tím, že mi konečně přivezli kufr. Naštěstí se v neděli začínalo hrát až v 10. Díky té anabázi s kufrem jsem ale zjistila, že se sebou většinou tahám zbytečně moc věcí, bez kterých bych se klidně obešla. Taky dobré zjištění.
Po turnaji byla večer párty, ale nějak toho na nás bylo v tom horku již dost, takže polovina nás pila jen vodu a nejvíce se zavděčili Natálka s Elvinou, které dali do placu tašku různých nanuků. Pak jsme se přesunuli na pláž na noční koupání, po kterém jsme tam v písku hromadně usnuli, a tím nějak párty skončila.
Na zpáteční cestu se část z nás vydala již v pondělí v 7 hodin ráno.
Bylo to náročné, ale bylo to hrozně fajn a všem se nám to moc líbilo. Někde v tom okolí má být i kongres v roce 2017. Mají prý v užším výběru 2-3 kandidáty a Kerem slíbil, že v Liberci již představí definitivní místo. Prý chce ale pro Kongres na hraní hotel s klimatizací, tak to potom fakt nebude mít chybu a už se tam hrozně těším 😀 😀 😀

Dobrá telegrafická reportáž. Tak to vypadá, že kongres v Turecku by mohl být skvělý. Něco jako Marseille, ale ještě možná o trochu lepší.

Taky s sebou dost často tahám hodně věcí úplně zbytečně. Asi budu muset vyzkoušet Janinu novou metodu. Půlčo, mohl by sis prosím tě vzít na kongres trochu víc trenýrek?

A závěrem musím uznat, že kniha o životě a smrti je pro cestování letadlem jednoznačně ta nejlepší volba.

Kubo, pod tógu žádné spodní prádlo nepotřebuješ 😉

Akce vypadala hodne povedene. To, ze bude kongres v Turecku skvely, o tom vubec nepochybuju, zvlast kdyz bude nekde tam v okoli. 🙂

Pěkná reportáž Jani. Sprcha u hrací místnosti je skvělý luxus. A ty kachny a krůty doufám běhaly kolem i když jste hrály 😀
Jinak se potvrzuje i moje poslední zkušenost s goisty z Francie, a to fakt, že jakmile člověk hraje go, tak se dostane do jedné velké rodiny. Proto je to taky fajn hra.

Btw. Kongres v Turecku by fakt mohl být super. Ještě, že bude až za dva roky 🙂

Kuba: když se rozhodneš chodit naostro, tak ušetříš i Půlčovi 😀

No, já myslel, že bych si vystačil jenom s těma trenýrkama, takhle bych se musel ještě tahat s kalhotama. Ale třeba mi Rita taky půjčí tu tógu.

Kubo, asi tě zklamu, ale plánuji si vzít jen jedny plavecké šortky a s těmi bych to tam rád zvládl celé dva týdny. 😉

A na turecký kongres se fakt netěším, pokud tam náhodou nevyrazím. Když nejsou schopni nahodit konečné výsledky z tohoto pidi ME, tak při kongresu to bude neskutečné utrpení. 😛

Ok, ok. Vidím, že Jana tady rozpoutala úplný boom úsporného balení na cesty. Každopádně si ale nezapomeň kopačky! 😉

Také tuším, že síla tureckého kongresu asi nebude ve výsledkovém servisu. Ale účastníci by si ho mohli užít pořádně. Ten bys určitě zvládl v plaveckých šortkách taky. 🙂