Festival pohody

Společně s kolegou z frýdeckého klubu (Ivo Pavlík 2-kyu) jsem vyrazil směr Slovensko v pátek časně ráno. V plánu ještě byla „pracovní“ mezizastávka v Trenčíně a pak už jsme si to štrádovali horami a dolinami až k cíli, jímž byl Kamenný Mlyn nedaleko obce Malacky. Je to takový kemp či rekreační středisko hned u silnice. V areálu je travnatá plocha vhodná ke sportovním radovánkám, minigolf, vypuštěný megabazén se skluzavkami, restaurace se sálem a zastřešenou zahrádkou, hotel/ubytovna, pár občerstvovacích stánků (jeden měl podobu plechovky od Coca-Coly) a koncertní pódium obklopené lavičkami. Zrovna příští víkend se tam koná velký hudební festival, kde zahraje i česká legenda Olympic.

Na místo jsme dorazili přesně v 11 hodin, tedy v době plánovaného zahájení. Po chvilce, kdy se definitivně uzavřela registrace na MSR (mistrovství Slovenska) v rengu, což je vlastně turnaj dvojic, se začalo hrát. Trochu mě ten název pořád mate, protože jsem odehrál nějaká renga na kongresech a tam se hrálo na 100% ve třech lidech. Budu se tedy držet svého, že turnaj dvojic hrálo něco málo přes dvacet párů, jak těch regulerních, jako např. Prokopová/Šír, tak i chlapských, což byl můj případ, jelikož jsem nastoupil s Ivošem. Papírově nejsilnější byla stylově nesourodá dvojka (Brunner-Cipra), která přes věškeré komplikace tříkolový turnaj nakonec vyhrála. Druhé místo ukousl Frýdek-Místek (Kostka-Pavlík) a třetí skončil slovenský pár Poliak-Kraľ. Občas hraju pair-go jen tak pro zábavu, takže jsem docela vytrénovaný. V reálu to však vypadá trošku jinak, protože musíte udržet emoce na uzdě, což je na celém klání asi to nejtěžší. Já se držel celkem statečně, i když mě Ivoš někdy donutil k pláči i smíchu zároveň.

Počasí letos festivalu moc nepřálo, což se nejvíce podepsalo na páteční grilovačce, která startovala hodinu před MSR v bleskovce. Akorát jsem si stihl opéct a sníst klobásku s kouskem bůčku, než se z nebe spustily provazy vody. Pro mě to ale zase taková smůla nebyla, protože se brzy začalo první z pěti kol bleskovky, tudíž bych si ohně stejně moc neužil. Posilňován zlatavým mokem jsem se rychloturnajem zdárně „proklestil“ až k vítězství. Zaváhal jsem až v posledním kole s celkově druhým Marošem Kraľem. Pokud se nemýlím, třetí příčka patřila Lukáši Podpěrovi. Venku bylo pořád škaredě, což nahrálo neoficiální partičce pokeru. Pořadatelé zareagovali na nečas vskutku mistrovsky, když začali kolem půlnoci servírovat uvnitř ugrilované klobásky a špekáčky. V kartách mi to moc nechodilo, takže jsem svých 5 ojro brzy prohrál. Tím pro mě první namáhavý den skončil a mohl jsem se vydat na kutě.

V sobotu se mělo začít znovu okolo jedenácté, takže byla příležitost krásně se vyspat. To by mě ovšem nesmělo zradit trávicí ústrojí, které mi dopřálo budíček už v 6:15! Zákon schválnosti se na mě opět dosytosti vydováděl. Kruté bolesti břicha mě natolik probudily, že se další spánek prostě nezdařil. Za poslechu příjemné hudby jsem se tedy vydal na procházku do okolních lesů. Až na všudypřítomné mokro to bylo opravdu krásné (boty už jsem pak do neděle nevysušil). Kolem deváté jsem se vrátil na pokoj, přičemž břichobol nahradil bolehlav. Překvapivě se mi podařilo ještě na chvilku „zabrat“, ovšem bolest hlavy mě až do večera neopustila. Přivítal jsem se s další hrstkou Čechů a dozvěděl se, že z večerního pokeru profitoval především Písa (vedoucí go meetingu a zároveň favorit GPS).

Hlavní pětikolový turnaj (45 min. + 30s/tah) začal později než se předpokládalo, ovšem program to nijak výrazně nenarušilo. Z pohledu na startovní listinu vycházelo, že se o medaile popere především česká čtveřice Šimara, Brunner, O. Kruml a moje maličkost. Ve sportu, a v go zvláště, však papírové předpoklady často nic neznamenají a tak tomu bylo i na tomto turnaji. Já jsem se z bojů o přední příčky vyřadil ještě dříve, než vše pořádně začalo a prohrál dokonce i s 1-kyu. Trénink na české mistrovství se mi vskutku nepovedl. V tragédii mě později následoval i Ondra, který uhrávku 4-dana opět na čas odložil. Českou školu tak zachraňoval Jan Šimara, jenž si došel pro vítězství bez ztráty bodu. Třetí Vítek totiž taky mírně zaváhal, když podlehl velmi úspěšnému M. Kraľovi 2-dan (2. místo). Nejobdivuhodnější výkon však předvedl další mladý hráč ze Slovenska, Pavol Lisý ml. 1-kyu, který si po problémových výhrách nad kyu hráči schladil žáhu na danech a vydrtil mě asi o 20 bodů! Aby toho nebylo málo, zaskočil i Lukáše Podpěru, jemuž varování z mé partie zřejmě nestačilo. Kdyby se Pavol v posledním kole nenechal rozptýlit soupeřem, porazil by nejspíš i Maroše. Neplánovaně jsem se tímto dostal až k poslednímu dni festivalu, kdy se nám konečně i vyčasilo a zasvítilo sluníčko.

Zpět k sobotnímu večeru, kdy se konal zlatý hřeb celého víkendu – bohatý raut se selátky. Spolu s brněnskými hráči a slávistou Lukanem jsem si před tím ještě stihl zahrát fotbálek na dosti obtížném terénu. Jídlo zapíjené pivíčkem mi tedy chutnalo dvojnásobně, nejmenovanému kamarádovi dokonce trojnásobně. V průběhu se rozehrál dlouho očekávaný (oficiální) turnaj v pokeru, kterého se zúčastnilo 18 hráčů. Ačkoliv jsem v něm skončil asi sedmý, de facto jsem si pořádně nezahrál. Když to totiž nechodí, je to celkem nuda. Nicméně o zábavu se mi starali protihráči, kteří svou mistrovskou hrou přitáhli i několik diváků. Podobně jako v go, i na pokerovém stole slavili úspěch mladí Slováci. Český prapor držel pouze třetí Ivoš, zvítězil mladý Lisý před Oliverem Waczulíkem. Stoly s jídlem se stále prohýbaly (zbylo i na neděli), lístečky na nápoje neubývaly, takže došlo i na srandovní mače v go a klasické kibicování. Další povedený večer jsem zakončil po uzavření baru někdy před čtvrtou ráno.

V neděli se už jen dohrával turnaj GPS, jehož pointu jsem dávno prozradil. Celá akce byla zakončena tradičním předáváním cen, které bylo okořeněné netradiční finanční tombolou (5 x 4 Eura). Nevěřili byste, kolik taková blbinka přitáhla lidí.

Závěrem mi dovolte, abych poděkoval celé rodině Šmídově, především pak Mirovi, za brilantní uspořádáni moc pěkné go akce. Pokud mě za rok nezradí zdraví, velmi rád přijedu zase. Všem ostatním, kteří Slovenský festival go ještě neokusili, vřele doporučuji!

Napsal Ivan Kostka