KBC v Budapešti

Svoji pracovní dovolenou jsem chtěl strávit na GO kempu nebo na GO kongresu. Věci se však nevyvíjely podle představ… Jednoho dne mi zavolali z práce, že mám čtrnáctidenní dovolenou. Rozhodl jsem se, že volno nepromrhám a pojedu do Korean Baduk Centra. Výhodou je, že pobyt zčásti sponzoruje Brněnský GO klub! Ještě týž den jsem napsal panu Kimovi (korejský profesionál), jestli má volná místa ve škole. Druhý den mi odepsal, že mohu přijet. Narychlo jsem vše zařídil a další den jsem vyrazil se Student Agency do Budapešti.

Cesta z Brna trvala necelých pět hodin a v luxusním autobuse utekla překvapivě rychle. Po příjezdu do Budapešti jsem vyrazil do Korean Baduk centra. Problém byl v tom, že na webových stránkách jsou dvě adresy, v nejhorším případě bych musel projít obě, abych to našel. Další věc, která mi moc nepomohla, byla moje tištěná mapka města. Nakonec jsem to hledal stejně dlouho, jako trvala moje cesta do Budapešti. Aktuální adresa je Klauzal ter 6.

Když jsem dorazil na místo, byl jsem zklamaný. KBC je v činžovním domě, který se podobá barákům, jaké se nachází v Brně na Cejlu. Pro neznalé brněnských reálií trochu Bronx. Čekal jsem rodinný domek. Před domem je menší hřiště na fotbal, basketbal a nějaké prolézačky. Po zazvonění na zvonek mě přivítal Kim, nesměle jsem vešel do bytu a seznámil se s ostatními. Studoval zde Alexandr Simon 3-kyu z Německa, zhruba stejné síly a věku jako já. Dále Zeno Van Ditzhuijzen 4-dan z Nizozemska a Ben Lockhart 4-dan z New Yorku. Občas se objevil místní Peter Dienes 1-dan. Byl zde i Pal Balog 6-dan, ale toho jsem viděl zřídka kdy, ani lekcí se neúčastnil. Jednou, když měl společenštější náladu, tak mi a Alexovi dokonce vysvětloval jedno joseki. Školu vede Kim Sung-Rae 8p, veselý chlapík a naprosto skvělý učitel. Dále velice příjemná Lee Young-Sin 8p, korejská profesionální hráčka.

Škola se nachází ve větším bytě s kapacitou pro deset hráčů. Hrací místnost je velice tmavá, nevedou do ní žádná okna. V bytě jsou pro hráče dvě ložnice po pěti postelích. Oknem z mého pokoje šel vidět park před barákem, ve kterém něco kopali dělníci. První dva dny dokonce přes noc, takže bylo těžké přes všechen ten kravál zamhouřit oko. Byt je vybavený dvěma koupelnami a místností pro lekce s velkou televizí. Za den pobytu jsem platil směšných 10€.

Můj příchod do školy jsme zapili místní kořalkou. Rychle sem do sebe hodil dva panáky, na což pan Kim uznale kývl hlavou a pravil: „Hmmm, Czech player“. Později večer jsme šli ještě do hospody. První den byl opravdu skvělý, škoda, že to bylo naposledy, co jsme byli někde společně. Po příchodu zpět do bytu jsem se ubytoval na dvoupatrové posteli a zalehl. Vždy jsem spal s peněženkou a mobilem pod polštářem. Dveře od bytu byly otevřené a na zdejším hřišti se nacházelo dost potencionálních zlodějů.

Druhý den jsem vstával kolem osmé celý natěšený na první lekci. Ranní lekce začínala v 10:30, zúčastnil jsem se jen já a Alex, zbytek ještě spal nebo si hrál s laptopem. Studijní morálka je tu fakt hrozná. Kim učil podle knihy 21st century New Openings. Lekce bývaly opravdu zajímavé a pan Kim je okořeňoval svými hlody. Všechny si doteď pamatuji. Škoda, že jich bylo tak málo. Občas se místo lekce hrálo na go serveruWbaduk. Můj problém byl v tom, že nemám žádný notebook, a tak jsem se prostě místo toho flákal. Jednou mi Alex půjčil svůj laptop, abych si taky mohl zahrát. Zkusil jsem i jednu hru na KGS pod Alexovým profilem, kterou jsem prohrál. Abych se mu za to omluvil, dovolil jsem mu hrát na mém KGS účtu. Odehrál dvě partie, které vyhrál. Na světě není žádná spravedlnost… Od 12 hodin následovala dvouhodinová přestávka na oběd.

Moje stravování prvních pár dnů bylo podobné jako v Čechách. Ráno jsem nesnídal, na oběd jsem nakoupil nějaké jogurty a sušenky, večer to stejné. Kousek od centra se nacházely obchody Spar a Tesco. Ceny byly tak o 50% dražší než u nás. Později jsem zjistil, že naopak místní restaurace jsou opravdu levné. Zvlášť jsem si oblíbil „Kunai“, čínské bistro, ve kterém jsem se najedl levněji než v českém Vietkongu. Občas jsem také zavítal do pizzerie, kde byla pizza k mání za necelých 1 000 Forintů (1 Kč je něco přes 10 F).

Po obědě následovalo hraní s profesionály a ligové partie. Po odehrání hry následovaly rozbory s profesionály. Smůla byla, že jsem nahrál pouhých 25 partií za 12 dnů pobytu. Do her se nikdo nehrnul a raději si dělali svoje věci. S panem Kimem mám odehrané 2 partie s pěti kameny a byl jsem v nich naprosto zničen. Ani devět kamenů by mi rozhodně nestačilo. Young-Sin na mě byla hodnější a dávala mi 3 kameny. Z šesti her jsem ji dokázal jednou porazit!!! Hodně mám nahráno s Alexem a Peatrem. Čtvrtí dani Ben a Zeno hodně hrávali mezi sebou, se mnou moc nechtěli, holt jsem na ně moc slabý.

Po odehrání her a rozborech bylo volno. Já zabíjel čas tsumegem, které jsem koupil od Kima za 7€, anebo poflakováním po Budapešti. Prvních pár dnů jsem prostě zvolil směr a šel, dokud nenajdu něco zajímavého. Tímto způsobem jsem však nikdy nic nenalezl, samé ulice podobné Cejlu. Ať jsem šel kamkoliv, pokaždé to bylo stejné. Chtěl jsem najít alespoň nějakou zeleň, což se mi však také dlouho nedařilo a začínala na mě z toho lézt deprese. Jeden den jsem si půjčil Zenovu mapku města a šel k Dunaji. Tam to bylo o poznání lepší. Další den jsem šel na místní citadelu a kochal se krásným výhledem na Budapešť. Západ města byl rozhodně zajímavější a na večerní procházky ideální.

Každý den byl skoro stejný. V 10:30 lekce od Kima, nebo hraní na Wbaduku. Následovala přestávka na oběd. Potom hry a později volný program, který jsem trávil pokaždé stejně. Čas plynul neskutečně rychle a den mého odjezdu se blížil.

Poslední dva dny pobytu Kim a ostatní studenti odjeli na turnaj u Balatonu. Já jsem zůstal v KBC společně s Young-Sin. Poslední den jsem šel utratit zbylé forinty. Nakoupil jsem nějaké oblečení, které je zde velice levné. V jednu hodinu odpoledne jsem vyrazil na autobus, který měl jet o půl paté. Měl jsem docela štěstí, že jsem si vzal tak velkou časovou rezervu, protože při cestě nazpět jsem opět bloudil a stihl to jen tak tak.

Závěrem bych chtěl dodat, že pravděpodobně bylo chybou to, že jsem nejel o prázdninách. Větší počet studentů by asi znamenal větší srandu a víc návštěv hospod. Z hlediska síly nevím, jestli mi to za těch 12 dnů pomohlo. Myslím, že pro hráče mé síly by bylo stejně účinné, kdybych odjel na chatu do hor a tam dělal jenom tsumego.

Napsal Honza Šebela