Návrat k soutěži o nejpovedenější historku

Docela mě překvapilo, že se zde neobjevila žádná povedená, nebo rovnou nejpovedenější historka. Určitě jsem čekal, že v sobě někdo probudí svůj literární talent. Aby autor těchto stránek neměl pocit, že se na něho všichni vys… vykašlali, tak jednu historku dodám. Není ani povedená, natož nejpovedenější, ale…

Před mnoha lety mě Vláďa Daněk nabídl, jestli s ním nechci jet na nový turnaj do Bayreuthu. Je to kousek za hranicemi, začíná se až kolem oběda, jak je v germánských krajích dobrým zvykem, stačí tudíž vyrazit z Prahy v sobotu ráno. Ubytování zadarmo, startovné mírné, co více si přát.

Jako čerstvý první dan jsem rád přijal výzvu předvést v cizině, jak jsem se zlepšil. To, že jsem byl čerstvým prvním danem uvádím proto, že to bude mít jistou souvislost s pointou této historky.

Takže jsme v sobotu ráno vyrazili, Vláďa, já a ještě Dan Keller, možná ho někdo z vás ještě pamatujete.

Turnaj to byl opravdu pěkný a vydařený. Dost lidí, příjemné prostředí, hojnost cen, příslovečná německá pohostinnost.

Jenže mně se příliš nedařilo. Co povídám, vůbec se mi nedařilo. Dalo by se dokonce říct, že to pro mě byl debakl. Ano, prohrál jsem všech 5 partií. To se mi snad ještě nikdy nestalo… Jako čerstvého držitele mistrovské třídy mě ten výsledek úplně zdeptal.

Pak přišlo vyhlašování výsledků a předávání cen. Dovolím si přeložit část závěrečného proslovu pořadatelů:

“Nejprve předáme cenu útěchy. Hráčem, který nezískal ani bod, který prohrál všech pět partií, se stává… první dan z České republiky…” a řekli mé jméno. Bral jsem to z humorem, lidé se ani nesmáli, až do chvíle, než pořadatel pokračoval… “jako cenu za svých nula bodů dostává knížku “Breakthrough to shodan” – Cesta k prvnímu danu !” Teď již všichni pochopili a dobře se bavili.

Cenu jsem sportovně přijal, i když jsem tuto knížku už doma měl. Touto trofejí jsem pobavil i zbylé dva členy naši minivýpravy. Až do chvíle, kdy za mnou přišel pořadatel a nabídl mi, že si mohu knížku vyměnit za jakoukoliv jinou. Vybral jsem si “Nie Weiping on Go”, ani nevím proč.

Už v autě najednou Vláďa zavrtěl hlavou a prohlásil něco jako “Tak to je fakt neuvěřitelný. Normální ceny nic moc, a ty dostaneš za nula bodů super knížku, kterou ještě ani já nemám.”

Ne vždy je nula bodů k zahození…

Napsal White dog