Reportáž z Nového Boru
Turnaje v Novém Boru se zúčastnilo 56 hráčů. Na to, že šlo o poslední letošní kvalifikaci, je to nečekaně malý počet (v Blansku bylo 80 lidí a v Plzni 73). Ovšem není to zase tak překvapivé, uvědomíme-li si, že se jedná o teprve minulý rok vzniknuvší turnaj, který se konal týden po pro mnohé hráče oblíbeném Nymburku. Dalším nepříznivým faktorem je, že studentům touto dobou právě vrcholí zkouškové období a také nedorazili někteří silní hráči, kteří již měli účast na MR jistou. Z toho důvodu se rovněž jednalo o nejslaběji obsazenou kvalifikaci tohoto roku z hlediska souboje o kvalifikační body.
To dávalo velkou šanci dosud nekvalifikovaným hráčům porvat se o postup. Tu vyžili především dva borci. První z nich, Petr Cipra, nově hrající za Nový Bor, kde rovněž go vyučuje, měl tři body po třech kolech a kýžený cíl už mu nemohl uniknout. V neděli sice prohrál obě své partie, ovšem bylo to se silným Vladimírem Daňkem a pak s největším překvapením turnaje Janem Prokopem. Tento pozdější vítěz prohrál pouze v druhém kole s V. Daňkem a pak už si poradil se všemi vážnějšími konkurenty, včetně téměř pátého dana Zbyňka Dacha. Jde už o jeho druhé turnajové vítězství v tomto roce. Je však o mnoho cennější než to předchozí v nepříliš „nabitém“ Frýdku – Místku. Má pouze jedinou skvrnku, a to, že Vladimír Daněk vynechal třetí kolo, což mezi ostatními hráči vzbudilo bouři nevole, mluvilo se o podání protestu a je dokonce pravděpodobné, že kdyby mezitím neprchl do Prahy, byl by defenestrován. Nakonec se však atmosféra uklidnila a všichni zasedli ke svým partiím.
Důvodem Vláďova odjezdu byla velká zaneprázdněnost a to, že turnaj byl přerušen zápasem našich fotbalistů s Ghanou. Třetí kolo pak začínalo až v osm hodin. Chápu, že mnohým se to mohlo nelíbit, ale já osobně bych chtěl pořadatele za tento krok pochválit. Kdyby jej neučinil, zřejmě by do třetího kola nastoupilo hráčů ještě mnohem méně. Zápas sledovalo v blízkém sportbaru zhruba dvacet goistů a nikomu, kromě po celé utkání dobře naloženého Krzystofa Podbiola, náladu před třetím kolem nespravil. Všichni jistě víte proč.
Kromě dvou výše jmenovaných borců byl turnaj úspěchem domácího novoborského klubu. Zdá se, že Cipra sensei zapracoval. Jediní dva pětibodoví hráči byli právě z Nového Boru. Jsou to Petr Basus (19.k) a Oldřich Mahdal (20.k), který rovněž získal cenu pro nejlepšího žáka a zvítězil v turnaji na desce 13×13. Maminka jej jistě pochválí, neboť si odnesl asi tři sady skleniček. Dalšími oceněnými byli Tomáš Grosser za nejlepšího 3. – 2. dana (Janek Prokop se nepočítal, protože bral cenu za první místo), Michal Kovařík za nejlepšího 1. D – 1. kyu, Ondra Kruml za nejlepšího juniora a Lenka Květová za nejlepší ženu a samozřejmě čtyřbodoví, které zde vyjmenovávat nebudu. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl.
Mluvíme-li zde o úspěších, je třeba též upozornit na neúspěchy. Turnaj se hrubě nevydařil plzeňskému klubu, jehož dva sebevědomí borci se nebojí otevřeně hovořit o propadáku. Jejich sebesklíčenost dostoupila dokonce takového stupně, že se rozhodli, že si doma začnou přehrávat partie. Ale všichni víme, jak tato předsevzetí končí, a proto jejich odhodlání příliš nevěříme.
Kromě sledování fotbalu byla další doprovodnou akcí páteční návštěva hradu, které se však naše plzeňská výprava neúčastnila, neboť po dvouhodinovém stání v rozpáleném autobuse musela nutně doplnit tělní tekutiny. Nemohu tedy mluvit z vlastních zkušeností, ale ti, kteří se prohlídky účastnili, o ní mluvili až nadšeně. Dalším zpestřením turnaje byla výstava fotografií body paintingu s možností koupě vystavených děl. Vůbec doprovodné akce jsou jednou ze dvou nejsilnějších stránek turnaje v Novém Boru. Druhou je krásné prostředí. Hrací místnosti leží kousek od městského parku, kde se dá dobře si odpočinout a vůbec celý Nový Bor je obklopen krásnou přírodou, v níž se dají podnikat výlety na kole i pěší. To je výhoda především pro ty závodníky, kteří přijíždějí s celou stájí (rozuměj rodinou). Rovněž můžeme pochválit dobře vedený bufet a to, že každý hráč dostal při prezentaci malou pozornost.
Turnaj mohu všem vřele doporučit a doufám, že příští rok se všichni dostavíme ještě v hojnějším počtu, i kdyby se nejednalo o kvalifikaci.
Napsal Jakub Mírka
Komentář(e): 22